Klimaalarmismus i klimaskepticismus jsou ideologie, které nemají s odborným přístupem nic společného. Přední český klimatolog Ladislav Metelka říká, že protagonisté obou směrů se liší snad jen tím, v jakém dresu „hrají“. „Vlastní světonázor povýšili nad fakta a jejich vyjádření trpí ideologicky motivovanou selekcí informací,“ dodává.
Pro tentokrát se obětí očerňující propagandy stali lidé s Aspergerovým syndromem. Novinář Ivan Brezina si ve svém komentáři Klimatické záškoláctví: Ekologisté cynicky zneužívají mentálně postiženou dívku z 15. 3. 2019 https://www.reflex.cz/clanek/komentare/93821/klimaticke-zaskolactvi-ekologiste-cynicky-zneuzivaji-mentalne-postizenou-divku.html s dodržováním žurnalistické etiky hlavu rozhodně nelámal. Šestnáctiletou švédskou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou popsal jako zmanipulovanou, mentálně postiženou, handicapovanou osobu s neurologickým postižením mozku a pozměněnými rozpoznávacími schopnostmi. K diagnostické dedukci, která v odborném světě vyžaduje multidisciplinární tým a soud, novináři stačilo prohlášení, že byl u Grety Aspergerův syndrom diagnostikován, načtené informace o Aspergerově syndromu z internetu a znalost mediálně publikovaného příběhu chlapce, kterého fascinují trasy metra.
Ivan Březina se ve svém komentáři dopustil několika logických chyb. Neexistuje žádný důkaz, že mezi názory Grety Thunbergové a diagnózou Aspergerova syndromu existuje příčinná souvislost. Neexistují žádné důkazy o tom, že by Greta Thunbergová byla manipulovatelnější než její vrstevníci a ani důkaz o tom, že jsou její rozpoznávací schopnosti jakkoliv snížené. Příkladem unáhleného zobecnění je snaha osobám s Aspergerovým syndromem připisovat projevy a deficity, které nejsou jádrovými symptomy autismu. To, že se určité chování nebo typ myšlení vyskytuje ve vyšší míře u osob s Aspergerovým syndromem, není v žádném případě důkazem toho, že se také vyskytuje u každého jedince. Mluvit o Gretě jako o mentálně postižené dívce považuji za bulvární a nevkusné. Argumentovat medicínskou terminologií a stavět text na slovíčkách, na jejichž sémantických nuancích se často neshodnou ani odborníci, nevede k informovanosti veřejnosti, ale naopak k jejímu matení a k stigmatizaci dotčených skupin. Aspergerův syndrom, ale také třeba dyslexie, motorická dyskoordinace, tikové poruchy, ADHD nebo logopedické vady sice figurují v diagnostických manuálech duševních poruch a poruch chování, nicméně označovat osoby s těmito diagnózami v médiích za mentálně postižené a snižovat tím účelově jejich hodnověrnost může jen bezskrupulózní člověk nebo člověk se sníženou empatií a omezeným kontextuálním myšlením.
Za svou práci a nasazení získává Greta Thunbergová ceny po celém světě a média ji řadí mezi nejvlivnější teenagery. Aktivitě a osvětě věnuje enormní úsilí, patrně i díky specifikům, která vyplývají z Aspergerova syndromu. Vystupuje na významných konferencích a fórech, dokáže plynule řečnit nemateřským jazykem. Projevem a způsobem uvažování se nijak významně neliší od jiných vyhraněných aktivistů. Kdyby o své diagnóze nemluvila, Aspergerův syndrom na ní při přednášce nepoznáte. Dospívající dívka kritizuje politiky a společnost za pasivitu, burcuje k zefektivnění a urychlení ochrany klimatu, vyzývá ke spolupráci s vědci a k odpovědnosti vůči mladším generacím. K přesvědčování publika využívá svého věku, jazyka i emocí. V některých svých názorech je příliš vyhraněná a naivní, někdy se odklání od vědeckých názorů, po jejichž akceptaci sama volá. Gretin způsob myšlení a prezentace ale není nijak charakteristický pro Aspergerův syndrom. Odpovídá spíš tomu, že je jí šestnáct let.
Greta inspirovala svými myšlenkami a činy středoškoláky ke vzniku mezinárodního hnutí Fridays for Future, které ve svém prohlášení vyzvalo politiky k intenzivnějšímu řešení klimatické situace. Prohlášení podepsalo také téměř šest tisíc českých studentů a podpořily ho desítky českých vědců z různých oborů. V prohlášení se bohužel ocitla i Gretina dezinterpretovaná informace vycházející ze zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) z podzimu roku 2018, že máme posledních dvanáct let na to, abychom zabránili nevratnému poškození ekosytému. Ladislav Metelka, český zástupce v panelu, označil katastrofický scénář za vědecky nepodložený.
Na základě jedné chyby by neměla být aktivita středoškoláků zajímajících se o vědu, životní prostředí a vývoj planety odsuzována. Namísto hrubého dehonestování a vysmívání si mladá generace zaslouží slušný dialog a pomocnou odbornou ruku. Být aktivní je vlastnost, která se cení, studenti sbírají zkušenosti a chybami se učí, stejně jako vědci, kteří ostatně také nejsou neomylní. Greta je vytrvalá, odvážná a nadaná studentka, která může posloužit jako pozitivní vzor nejen pro děti s Aspergerovým syndromem a jejich rodiče, ale také pro ostatní školáky. Pokud budeme aktivity mladých lidí respektovat a odborně podporovat, můžeme rozhodnout o tom, zda v budoucnu půjdou cestou založenou na důkazech, nebo se přikloní k radikálnímu klimaalarmismu.