Pochopení je málo a vy si s tím nevíte rady. I my jako organizace tuto zkušenost máme, a proto jsme se rozhodli s vámi o ni podělit a přidat k tomu několik odborných rad.
Zkušenosti s hlukem klientů v bytě a velmi nepříjemnými reakcemi sousedů má Renata Němcová, ředitelka služby Podpora samostatného bydlení, která se stará o klienty s poruchou autistického spektra (PAS) vyžadující péči 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, v běžné bytové zástavbě. Jedná se o službu novou, a proto i zkušenosti jsou velmi čerstvé. Situace na počátku nebyla jednoduchá. I přes upozorňování ze strany naší organizace i rodičů samotných, že klienty jsou dívky s chováním náročným na péči provázeným hlukem, nebylo jiné volby, vysloveně vhodné bytové prostory totiž nebyly k dispozici.
„Naše služby jsou poskytovány klientům, kteří bydlí v běžných bytech panelového domu poskytnutých pražským magistrátem. Před nastěhováním klientů jsme zvažovali, zda máme sousedům v domě oznámit, že novými spolunájemníky budou osoby s PAS. Bylo to pro nás velké dilema. Nakonec jsme tak neučili, a to z několika důvodů. Nikdo neměl zkušenosti s takovou formou bydlení, naše služba je navíc terénní, což znamená, že my docházíme do bytů, které mají od magistrátu v pronájmu přímo klienti, necítili jsme se tedy k tomuto kroku kompetentní. Mluvili jsme o tom s rodinami klientů, zda by tak učinily samy. Ani pro ně ale nebylo rozhodnutí jednoduché. Rodiče dívek se nás dotazovali na zkušenosti a dobrou praxi, nebo otevřeně říkali, že se osobnostně necítí na konfrontaci se sousedy, v rámci které by jim měli možné třecí plochy soužití předem nastiňovat. Projekt byl navíc pilotní, nebyli jsme tedy ani schopni odhadnout, jak se klienti v novém prostředí budou chovat, zda i tady bude jejich chování náročné na péči provázené obvyklým hlukem a jak se případný hluk v daném prostředí ponese. Citelně chyběly příklady dobré praxe jak takovou službu efektivně poskytovat a v neposlední řadě jsme nechtěli klienty předem společensky stigmatizovat,“ popisuje Renata Němcová stav věcí před nastěhováním.
Nakonec se rozhodli nájemníkům domu předem nic neohlásit, problémy však na sebe nenechaly dlouho čekat. Složité situaci v negativním slova smyslu „nahrál“ také jarní lockdown, při kterém byli v domě trvale přítomni nejen klienti, ale i většina ostatních obyvatel. Stížnosti či verbální insultace směrem k osobním asistentům se začaly objevovat, míra tolerance nájemníků se i přes kontext vysvětlující dopis rapidně snížila, ačkoli klienti nebyli hluční v hodinách nočního klidu. Schůzka se správcovskou firmou ohledně stavebních úprav, které by zajistily odhlučnění bytů, dopadla neúspěšně. Situace byla konzultována s Platformou pro sociální bydlení, ovšem konkrétní cesta se také nenašla.
Zvoleným řešením se tedy stalo přestěhování do bytů, které právě rekonstrukcí procházejí a v rámci rekonstrukce probíhá i jejich odhlučnění. V rámci řešení „tady a teď“ služba posílila noční směny a v případě hluku asistent s klientem v afektu odchází na procházku ven. Minimalizuje se tím rušení nočního klidu a jedná se o způsob vyhovující i nájemnici. Ve spolupráci s magistrátem se nakonec podařilo najít vhodnější byty – ne již jeden velký, ve kterém hluk rezonuje, ale dva menší a přízemní. Magistrát zajistil po konzultaci s naší službou na svoje náklady odhlučnění bytů speciálně proti konkrétním chování. Současně byla na magistrátu zřízena pozice koordinátora pro lidi s PAS+ (tedy klienty s PAS a chováním náročným na péči), který vývoj projektu sleduje a k řešení některých situací přispívá.
Toto je naše zkušenost jako organizace. Vy jako rodiče možná podobné situace zažíváte také. A my vám velmi dobře rozumíme. Obrátili jsme se proto na Magdu Freseovou, poradkyni NAUTIS v oblasti práva, která nabízí několik možností, jak z patové situace uniknout anebo ještě lépe, jak se do ní nedostat vůbec.
Dbejte na prevenci. Pokud máte doma dítě či dospělého s PAS, který může být hlučný či jakkoli jinak odlišný od ostatních obyvatel činžovního domu, je vhodné na tento fakt upozornit správce domu, případně ostatní nájemníky, například na schůzi společenství vlastníků jednotek. Tento fakt vás sice nevyvazuje z povinnosti dodržovat například domovní řád, ale je osvětlením situace, kterou nejste schopni efektivně korigovat. Nezůstávejte pasivní. Pokud si na vaše dítě sousedi stěžují účelově, nebo se přímo cítíte být terčem šikany (např. chodí vám opakovaně zvonit domů, nebo hází vzkazy do schránky), je vhodné oznámit takové jednání úřadům. Je možné tak učinit prostřednictvím oznámení na Policii ČR nebo také na úřad obce, kde podobné spory končí na přestupkové komisi. Takové jednání sousedů je totiž jednáním proti občanskému soužití. Osvětlujte situace na úřadech. Pokud už dojde k tomu, že je podána stížnost nebo trestní oznámení (např. v případě napadení souseda na společné chodbě domu), vždy mějte po ruce aktuální lékařskou zprávu dítěte/dospělého a zejména pak vyjádření ke konkrétnímu incidentu. Je třeba mít na paměti, že drtivá většina úředníků nemá žádné povědomí o poruchách autistického spektra. Pokud se nejedná o osobu s viditelnou mentální retardací, úředník to velmi pravděpodobně vyhodnotí tak, že dítě je jen nevychované a vy rodiče, kteří jej jen omlouvají. Nemůžete korigovat chování dítěte s PAS? Například když jeho projevy hlučnosti v době nočního klidu nejsou zvladatelné. Zde se nabízí možnost změny bydlení. Stát v rámci politiky výstavby a bydlení musí mít vždy k dispozici určitý počet bytů speciálního určení, kam dříve byli směřováni zejména občané s fyzickým nebo viditelným handicapem. Jak bylo zmíněno, na Magistrátu hlavního města Prahy vznikla nyní nová role koordinátora zajištění bydlení pro osoby s PAS+, která se stěhování lidí s PAS do tohoto typu bydlení věnuje. Naše odborné sociální poradenství už má první zkušenosti s touto službou, důvodem změny bydlení v tomto případě je právě obtížnost projevů dítěte s PAS vůči ostatním nájemníkům.
Kontakt na naši poradnu: poradna@nautis.cz nebo telefon +420 778 402 641, informace o poradenství najdete ZDE.
Linda Skarlandtová