Zaměstnanost osob s PAS: současný stav, odhady, trendy

Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Pokud vezmeme v úvahu zahraniční prevalenční studie, vyskytují se PAS u 1,5 - 2,5% populace. V ČR celkově tak může žít až čtvrt miliónu osob s PAS různého stupně. Pouze zlomek české populace s PAS je správně diagnostikován. O drtivé většině osob s PAS v ČR nemáme žádné (natož statistické) údaje. Hypotézy o úspěšné kamufláži nediagnostikovaných, nesprávně stanovených diagnózách a sociálním vyloučení (např. PAS jako důležitý psychologický rizikový faktor bezdomovectví) jsou silné, nicméně doložitelné pouze prostřednictvím zahraničních výzkumných studií.

Popisu výchozí situace v ČR musí předcházet statisticko-analytická práce, která bude rámovat a propojovat dílčí zkušenosti a poznatky odborníků, které jsou spíše kvalitativního rázu. Kazuistik a jednotlivých případů je k dispozici (i díky rostoucímu povědomí o PAS a rozšiřující se síti služeb) dostatek, metodologicky opravdu relevantní data-set ale není žádný. Na základě nereprezentativních vzorků z let 2014 a 2017 lze nicméně zachytit alespoň přibližné trajektorie a řádové hladiny ukazatelů týkajících se zaměstnanosti osob s PAS v ČR.

Klasická nezaměstnanost (registrace na ÚP) mezi osobami s PAS se pohybuje na dvojnásobku až trojnásobku národního průměru (cca 7,5 %). Velká část osob (typicky osoby s PAS a středně těžkou nebo těžkou poruchou intelektu; typicky také chroničtí uživatelé služeb, kteří jsou uznány invalidními v jiném než ve 3. stupni) ale není v registru ÚP vedena jako uchazeči o zaměstnání, a tudíž se do údajů o nezaměstnanosti nezapočítávají. Za lepší ukazatel vhodný pro komparaci lze považovat spíše podíl ekonomicky neaktivních osob v rámci zvolené populace. Podíl ekonomicky neaktivních osob v ČR ve věku 15 – 64 let se pohybuje okolo 23 % (ČSÚ 9/2018; očištěno od sezónních vlivů). Podíl ekonomicky neaktivních osob s PAS v produktivním věku lze odhadovat na 52%, tedy více než dvojnásobek. Přitom téměř 85 % osob s PAS vyjadřuje motivaci a chuť pracovat.

Na otevřeném trhu práce pracuje 77 % ekonomicky aktivních osob s PAS. Na chráněných pracovních místech pracuje 23 % osob s PAS. Aktuální údaje o průměrných mzdách nejsou k dispozici. V roce 2014 vykazovalo příjem ze mzdy (či měsíční úhrn odměn za nasmlouvanou práci) menší než 10 000 Kč zhruba 45 % ekonomicky aktivních osob s PAS. Tento údaj je však silně ovlivněn častější preferencí částečných pracovních úvazků.

Podíl osob se statutem OZP v populaci osob s PAS lze odhadovat na 46 %. V zaměstnávání OZP s PAS hraje zásadní roli přímá komunikace mezi podporujícími subjekty (agenturami PZ, IPS, sociálními pracovníky) a zaměstnavateli. V praxi kooperace těchto aktérů funguje efektivně a optimálně pro zúčastněné strany, zejména osoby s PAS. Je však třeba také upozornit na neblahý trend fiktivních „chráněných dílen“, kdy dochází z formálnímu zaměstnání OZP a čerpání výhod, které zákon o zaměstnanosti zaměstnavatelům s podílem „+50% OZP“ nabízí. Zaměstnané osoby přitom často reálně do zaměstnání nedocházejí a jejich nepříznivá sociální situace je tak jenom prohlubována.

Úřad práce nehraje v zaměstnávání osob s PAS žádnou aktivní roli. Zkušenosti osob s PAS s ÚP se většinou pohybují v rozmezí neutrální až negativní. Jako uchazeč o zaměstnání bylo alespoň jednou v životě na ÚP registrováno 53% osob s PAS. K zahájení pracovní rehabilitace však došlo pouze ve 4 % případů (2017)! V roce 2014 nalezlo přes ÚP zaměstnání pouze 6% osob s PAS vykonávajících výdělečnou činnost. Nejdůležitějšími zdroji praktické podpory byly v tomto směru rodina a známí (41%) a sociální služby či agentury PZ (13%). Samo, bez dopomoci či zprostředkování, si našlo v roce 2014 práci 30% osob s PAS v té době vykonávajících výdělečnou činnost.

Podíl osob s PAS bez statutu OZP/OZZ je odhadován na 54 % (2017). Tyto osoby se v drtivé většině míjí s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti ÚP.

Za velmi pozitivní trend lze naopak označit osvětu a zvýšený zájem o osoby s PAS bez poruch intelektu mezi zaměstnavateli z korporátního sektoru. Typ myšlení spojovaný s autismem již nyní někteří zaměstnavatelé chápou jako komparativní výhodu na trhu. Zájem těchto zaměstnavatelů zároveň není v drtivé většině motivován výhodami zaměstnávání OZP dle zákona o zaměstnanosti.

Štěpán Hejzlar

Původní verze tohoto textu (s poznámkovým aparátem) byla z větší části převzata jako podklad pro revizi materiálu s názvem Podnět k řešení situace života osob s poruchou autistického spektra a jejich rodin (resp. část Výchozí stav kapitoly Zaměstnávání). Podnět je zpracováván Odbornou skupinou pro koncepční řešení problematiky života osob s PAS Vládního výboru pro zdravotně postižené občany (VVZPO). Údaje z roku 2014 vycházejí z nasbíraných dat v ŠPOUTIL, František. Postavení lidí s PAS na trhu práce v České republice. In: Together We Can Manage [online]. Data z roku 2017 byla sbírána ve spolupráci s Kateřinou Fojtíkovou v rámci projektu její diplomové práce na FF UK.

Odebírejte náš newsletter

Chcete dostávat novinky a důležité informace ze světa NAUTIS? Stačí se registrovat do našeho newsletteru. Nezasíláme komerční sdělení, ale důležité informace ze světa autismu a dění v NAUTIS.

Kompletní registrace