Porucha autistického spektra a maturita s českého jazyka. Jak to vidí SPC?

Speciálně pedagogické centrum

Speciálně pedagogické centrum při Národním ústavu pro autismus je školské poradenské zařízení, které poskytuje služby žákům s poruchou autistického spektra (PAS). Pokud má žák s poruchou autistického spektra přidruženou jakoukoliv specifickou poruchu učení (SPU),  je mu paralelně poskytována podpora v pedagogicko - psychologických poradnách. I když jsou k poruchám autistického spektra SPU poměrně často přidružené, jedná se ve větší míře o specifickou poruchu psaní (dysgrafii). Dosud jsme v našem SPC u žáků, kterým jsme vystavovali Doporučení pro uzpůsobení konání maturitní zkoušky, nezaznamenali problém s vykonáním maturitní zkoušky z důvodu SPU – dyslexie či dysortografie.

Jednou z deficitních oblastí vývoje u poruch autistického spektra je komunikace, zejména se projevuje sémanticko pragmatický, respektive pragmatický deficit. I když u žáků s Aspergerovým syndromem (jedna z diagnostických jednotek PAS) není deficit ve verbálním vývoji tak hluboký, přesto nejsou dostatečně obratní v konverzaci, mají tendenci mluvit zabíhavě, monotematicky a neumí přizpůsobit formu komunikace sociálnímu kontextu. Často užívají zaběhlé fráze, mluví spisovně a formálně a okolí je tak často již jen kvůli verbálnímu projevu  vyhodnocuje jako zvláštní. Pedanticky přesné chápání řečeného, nedostatečná schopnost chápat jinotaje, metafory a porozumět slovnímu humoru snadno vede k podcenění jejich celkových schopností. Výše zmíněné deficity se pak projevují i v písemném projevu.

U maturitní zkoušky je možné i některá zadání písemné práce vnímat jako otevřenou otázku. U širokého tématu zadání se tak žák s PAS může ptát, odkud má vlastně vůbec začít, co přesně má popisovat, zda má uvádět detailní popis nebo se od něho očekávají i vlastní úvahy. Tak snadno dochází k tomu, že žák není schopen dodržet rozsah práce, práce je velmi obsáhlá a nesourodá, často se odchýlí od stanoveného útvaru, protože se přes popisnou část nedostane k vlastním úvahám apod. U některých žáků naopak může dojít k situaci, že téma je příliš  úzké na rozsah práce, kterou má zpracovat. Žák se striktně drží zadání, které zpracuje do několika vět a z podstaty svého handicapu není již schopný téma více rozvíjet, nechápe, proč by to dělal, když zadání je takové, jaké je.

Problémem pak mohou být i otevřené otázky v didaktickém testu. Pro některé žáky s PAS je již problém v chápání a správné interpretaci uměleckého textu, na kterém je většina otázek v didaktickém testu postavena. U otevřených otázek pak bojují s jejich pochopením, které nebývá jednoznačné, a proto je pro ně tak obtížné jejich zpracování (ani odpověď nemusí být jednoznačná). To žáky s autismem mnohdy znejišťuje.

K poruchám autistického spektra (ne však k Aspergerovu syndromu) bývá často přidružena vývojová porucha řeči (vývojová dysfázie). Jde o specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje sníženou schopností nebo neschopností osvojit si verbální řeč navzdory dobrým podmínkám pro její rozvoj. Její vznik je důsledkem poruchy centrálního zpracování řečového signálu v centrální sluchové oblasti řečových center. Vývojová porucha může zasahovat jen verbální vyjadřování (expresivní porucha) nebo jen porozumění (receptivní porucha), případně zasahuje jak verbální vyjadřování, tak i porozumění (smíšená porucha řeči). K maturitní zkoušce přicházejí žáci s PAS, u nichž byla diagnostikovaná mírnější symptomatika vývojové poruchy řeči. U některých však rezidua vývojové poruchy řeči přetrvávají v takové míře, že právě porozumění otevřené otázce a sestavení odpovědi může být pro tyto žáky velkým problémem. Týká se to rovněž písemné práce.

Ráda bych ještě zmínila, že s podobným problémem se žáci potýkají i u maturitní zkoušky z cizího jazyka i přes jeho dobrou znalost. Mnozí z nich to řeší vykonáním maturitní zkoušky z matematiky, avšak ti, kteří nejsou matematicky nadaní nebo i s matematikou mají potíže v důsledku svého handicapu, bojují s otevřenými otázkami v anglickém jazyce a mnohdy také s poslechem v cizím jazyce, neboť sluchové vnímání bývá u lidí s PAS narušené, mají problém se sledováním toku řeči, ve složitém a dlouhém mluvním projevu se ztrácejí a nejsou schopni zachytit podstatné informace. Poslech v cizím jazyce patří k velkému úskalí u maturitní zkoušky, kvůli kterému žáci s PAS maturitní zkoušku často nesloží.

Závěrem bych ráda zmínila, že většině žáků s PAS, kteří přicházejí vykonat maturitní zkoušku, stávající možnosti uzpůsobit podmínky k vykonání maturitní zkoušky stačí. Řadě z nich však za podmínky daleko náročnější přípravy než běžní žáci, často s výraznou a nezbytnou podporou rodičů. Pokud někdo z našich klientů neodmaturuje na první pokus (a jde o studenty s rezidui vývojové poruchy řeči  nebo s těžkým sémanticko pragmatickým deficitem), většinou na druhý, někdy i na třetí pokus maturitní zkoušku zvládnou.

Přesto by však uzpůsobení podmínek ve výše zmíněných oblastech některým žákům s PAS výrazně pomohlo.

PaedDr. Věra Čadilová

ředitelka SPC NAUTIS

Odebírejte náš newsletter

Chcete dostávat novinky a důležité informace ze světa NAUTIS? Stačí se registrovat do našeho newsletteru. Nezasíláme komerční sdělení, ale důležité informace ze světa autismu a dění v NAUTIS.

Kompletní registrace