Speciálně pedagogické centrum
Pro některé děti s PAS může být nucené domácí vzdělávání přijímáno velmi pozitivně. Z vlastní každodenní zkušenosti s nimi dobře víme, že mnohé z těchto dětí do školy rády nechodí. Mnohé z nich se také bez větších potíží budou doma učit, s jinými však může být v tomto směru problém. Fungují podle nastaveného vnitřního pravidla: „Učíme se ve škole, nikoliv doma“. Pro jiné děti, které mají jasně nastavené pravidlo, že se do školy chodí od pondělí do pátku mimo prázdniny a svátky, může být nově vniklá a dopředu neplánovaná situace velmi složitá. Extrémně náročná je pak zcela určitě pro ty, kteří ukončují v letošním školním roce povinnou školní docházku a chystají se k přijímacím zkouškám na střední školu. Stejně tak pro letošní maturanty. O přijímacím řízení na střední školu víme, že bude, avšak kdy, neví nikdo. Určitě však proběhne přijímací řízení jen v jednom kole, což někteří žáci s PAS nesou velmi těžce, vždyť jsme jim všichni říkali, jak je dobré, že budou dělat přijímací zkoušku dvakrát, a kdyby se to náhodou jednou nepovedlo, nic se neděje. O maturitních zkouškách toho víme ještě méně. Zcela určitě je na místě pokračovat v přípravě jak na přijímací zkoušku, tak i na maturitu. Důležité je však v maximálně možné míře udržovat vaše děti v klidu a ujištění, že i když jsou obě zkoušky důležité, nestojí na nich svět. Vše je možné napravit, udělat jinak. Bude vypsání ještě další kolo přijímacích zkoušek, budou náhradní termíny, ve kterých bude možné složit zkoušku dospělosti.
Klid a pohoda pro všechny je v tuto těžkou dobu nejdůležitější. Proto i při běžném domácím vzdělávání je třeba vždy přihlížet na okamžité rozpoložení dítěte a nelámat nic přes koleno. Pokud je žák vedený jako žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jsou mu v běžném vzdělávání poskytována podpůrná opatření, platí samozřejmě i pro improvizované domácí vzdělávání. Proto je třeba, aby rodiče, pedagogové i asistenti pedagoga společně komunikovali a společnými silami připravovali vzdělávání s ohledem na potřeby konkrétního dítěte.
Jak už několikrát zaznělo i v předchozích článcích, je třeba i pro vlastní vzdělávání vytvořit každý den plán a dítě s ním pečlivě seznámit. Plán může vycházet ze zadání, které přichází ze školy, rodiče mohou vytvořit plán vlastní, mohou k tomu využít různé studijní materiály, které lze stáhnout na internetu nebo programy České televize.
Při domácím vzdělávání žáků je tedy důležité mít určitou strukturu programu, se kterým dítě před vlastní výukou seznámíme. Řada starších žáků je schopna se na internetu seznámit se zadáním, které přichází od vyučujících a na jednotlivých úkolech systematicky pracovat, jiní potřebují pomoci s rozvržením práce, vytvořením jakéhosi plánu, se kterým může pomoci i asistent pedagoga on-line nebo telefonicky. Podrobnost rozpracování a přesné plnění učiva a stanovených dílčích úkolů závisí na individuálních potřebách každého žáka s PAS. Někteří žáci se zapojí do on-line výuky, kdy opět mohou být schopní pracovat samostatně, nebo potřebují určitou míru podpory např. od asistentů pedagoga, kteří jsou také zapojení do on-line výuky nebo od rodičů.
Při individuální výuce v domácím prostředí je třeba myslet na to, že dítě s PAS může mít ještě další přidružené poruchy a onemocnění, na které je třeba brát zřetel. Pokud má dítě např. diagnostikovanou poruchu aktivity a pozornosti, dá se předpokládat, že bude snadněji unavitelný, neklidný či pasivní, je vhodné mu umožnit vykonat krátkou relaxační přestávku. V některých případech zakomponujme relaxaci přímo do průběhu vzdělávání tak, aby se střídal rytmus práce – odpočinek – práce. Při nastavení množství práce je také nezbytné zohlednit pracovní tempo konkrétního dítěte. Dítěti by mělo být zadáno takové množství úkolů, které je schopné dokončit. Při vzdělávání je třeba také počítat s výkyvy ve výkonu – to, co dítě jeden den bez problému zvládne, nemusí zvládnout jindy. Mějme na paměti, že mnohdy méně znamená více.
Pokud dítě potřebuje něco vysvětlit, je nezbytné zohlednit rozsah porozumění řeči, ale i schopnost sledovat tok řeči. Řada dětí s PAS, i když dobře rozumí, se při přehlcení verbálními informacemi nedokáže dobře orientovat a pochopit podstatu sděleného. Proto je výhodnější užívat stručnější věty, k vysvětlení volit konkrétní příklady a zdůraznit podstatné. Při vysvětlování využívejme vizuální podporu.
Jestliže pomocí otázek prověřujeme, zda dítě učivo pochopilo, snažme se zadávat otázky stručné, jasné a přesně formulované, případně je zadejme písemně. Důležité je také nechat dítěti dostatečný čas na odpověď.
Při práci s učebnicemi nebo pracovními listy se mohou u některých dětí osvědčit určité úpravy, např. snížení množství informací, výběr podstatného, což je možné barevně zvýraznit nebo okopírovat potřebné části na samostatný list papíru, je také možné využít větší formát nebo zvětšené písmo (např. u žáků s dysgrafií, kdy se jim zvětšené písmo nevejde do určených „okýnek“ na pracovním listu).
Pokud má dítě za úkol něco vyprávět nebo převyprávět, je možné mu pomoci vypracováním písemné osnovy k vyprávění, barevným odlišením jednotlivých bodů nebo k vyprávění mohou pomoci obrázky.
Uvedené náměty je třeba využívat u některých dětí PAS, jiné je při výuce nebudou potřebovat. Ačkoliv se jedná o žáky se stejnou diagnózou, je každé dítě s PAS jiné.
A na závěr připomínám. Nezapomínejme na vhodnou motivaci. Předem nastavená pravidla pro získání odměny za dobře vykonanou práci jsou nezbytná a v dobrém případě získaná odměna naplní dítěti jeho volný čas po ukončení výuky.
PaedDr. Věra Čadilová
